Tak si myslím, že se žilo líp. Pod rouškou nevědomosti. S pevně zavřenýma očima. Všechno bylo tak nějak jednodušší. Nevědět, že nevím není zlý. O nic nepřicházím a svět se zdá tak jednoduchý. A pak přišel jeden a ty oči mi otevřel. Proměna. Z kukly na motýla? Z člověka na upíra? Tak jiné. A o tolik těžší. Prostě dívat